Ubohá země před bankrotem

Tak opravdu nevím... Jak to teda vlastně je doopravdy? Když si představím zemi, které hrozí bankrot, vybaví se mi chudobní lidé, kteří nemají finanční prostředky k dostatečnému uspokojení základních lidských potřeb, jako je například jídlo a oblečení. Představím si zemi, kde není možno běžně sehnat dostatek benzínu a nafty, zatlučené výlohy zkrachovalých obchodů a mizerně fungující či zcela nefunkční veřejné služby. Večer po setmění dojde po desáté hodině k vypnutí el. proudu, protože elektřina je drahá a města se ponoří do tmy (viz Severní Korea). Celkově musí být na takovou zemi smutný pohled....

Protože jsem několikrát navštívil Řecko a letos jsem měl možnost ho opravdu poznat nejlépe i mimo turistické centra, byl jsem nucen si své představy dost rázně poopravit. Řecko odvrátilo bankrot díky masívním finančním injekcím z Evropské Unie a nyní se nachází ve stavu, ve kterém je pacient, který se zrovna dostal z klinické smrti a jeho rozhašené tělesné funkce jsou již stabilizovány, ovšem čeká ho nekompromisní pobyt na jednotce intenzívní péče.  Při mých návštěvách Řecka jsem ale viděl úplně jiného pacienta: byla to překrásná přítažlivá veselá pacientka plná zdraví, života, síly a mládí. Jak je toto možné? 

Měl jsem možnost poznat místní pěstitele oliv a běžné lidi, kteří žijí ve vesničkách ve vnitrozemí, kde turisté nejezdí. Jejich životní úroveň byla mírně řečeno velmi slušná. Každá vesnička měla v centru spoustu kavárniček, kde se Řekové večer sešli a debatovali (určitě ne o své bídné ekonomické situaci). Celkově člověk cítil obrovskou sociální soudržnost, jednotu, patriotismus a vzájemné přátelství, velmi podobné jako je u lidí žijících v ekonomicky nejsilnějších oblastech, například  v Tyrolsku. Společné mají i své silné náboženské založení, i když Řekové jsou členy Řecké ortodoxní tj.pravoslavné církve a Tyroláci jsou katolíci. Při bližším pohledu jsem přesto pocítil velkou podobnost mezi těmito oblastmi, přesto, že se kulturně Tyrolsko a Řecko zdánlivě liší, jako by ani tyto regiony neležely na stejné planetě. Kamenné domky ve starých řeckých vesničkách jsou pečlivě snad každoročně nabíleny, okenice natřeny, a všude kde je možnost jsou v kamenných nádobách květiny... Obchody jsou plné drahého zboží a i nejmenší vesnička má většinou obchod a tavernu. Řekové mají veselý výraz a v období největšího vedra tj. od dvou do pěti s nadsázkou dle slov pana Klause opravdu sedí ve stínu a popíjejí ouzo (nebo spí?) a není jich tolik vidět... Prostě pohodička!

Když autem přejedete do sousedního Turecka,  ( a to se netopí v dluzích), připadáte si jak v jiném světě... Lidé se mračí, domy jsou škaredé, květiny chybí.... (opět se to netýká turistických destinací) a všude lze vycítit nižší životní úroveň. Obecně mohu říct, že z celého Balkánu na Řecko žádná země nemá, myslím tím co do krásy udržovaných domů, ulic i náměstí které přímou úměrou odrážejí vyspělost a životní úroveň obyvatel. Vůbec teď nemám na mysli přírodní nebo historické památky ale běžná lidská sídla.

Jen pro představu. Řecko obdrželo pomoc od Unie ve výši 110 miliard eur, tj 2,8 bilionu korun!!! Státní rozpočet České Republiky činí zhruba 100 miliard (počet obyvatel obou zemí je podobný). Velmi zjednodušeně, Řecko dostane částku, se kterou by ČR vydržela 27 roků. Před propuknutím krize, která odhalila všechny černá místa unijní ekonomiky, bral průměrný řecký důchodce 1600 eur (zhruba 43000 kč)  !!! zatímco průměrný němec musel vystačit se 790 eury měsíčně ( 22000) aby zvládl všechno to cestování po světě a průměrný český penzista už sotva zaplatil léky ze svých ubohých 400 eur (11000 kč). A to jsou v unii země, které jsou na tom chudáci, s důchodama ještě hůře než my. A to jsem ještě nezmínil, že Řekové chodí do důchodu  před šedesátkou. No prostě Dolce vita!!!!

Teď by měl přijít spravedlivý hněv: A dost! Vraťte euro, vemte drachnu a běžte si po svém! Zaplaťte si ze svého to, co jste si prožrali! Realita je však jiná. Kvůli provázanosti ekonomik a zejména německým a francouzským akciím v řeckých bankách a podnicích se sama unie třese na to, aby řecký blahobyt zůstal tak jak je. Řecká drachna by byla bezcená a i když by řekům přinesla zlevnění zboží a tím i vyšší konkurenceschopnost na evropském trhu a s tím spojený zdravý ekonomický růst, majetek zahraničních společností v Řecku by se smrskl na pár bezcených drachen a pokračovaly by bankroty celou evropou. Takové ekonomické domino, dalo by se říct. A tak raději evropský spolek vezme skoro 3 biliony korun a přispějě Řecku na udržení jejich blahobytu. Přitom za 3 biliony korun, by se mohl v nejslabších zemích unie jako je Rumunsko, Bulharsko, ale i v naší zemi nebo na Slovensku nastartovat investicemi takový raketový růst, že by Schumacher bledl závistí a Unie jako celek by na tom těžce vydělala. Bylo by to stokrát spravedlivější, než zachraňovat někoho, kdo se vůbec netopí!

Celým článkem chci jen říct, že žít se musí umět. Řekové jsou obdivuhodný národ, o kterém se říká, že je kolébkou civilizace a je to taky pravda. Řecko světu hodně dalo a umí si i hodně vzít. Řecký jogurt je vydatný, řecký med je ten nejsladší. Tzaziki vás ve vedru osvěží víc jak sladka cola. Spánek po obědě je lepší, než na hadr propocené tričko. Krásně nabílený domeček osázený okolo rozkvetlými oleandry a sladkými fíky je pro hezký život víc, než předražený panelákový oprýskaný byt v Praze. Pěkně natřené okenice způsobí radost i potěchu oka, kdežto škaredá fasáda nikomu na radosti nepřidá.... Toto je umění života....

Je to sice paradox, ale já Řeky obdivuju. Kdo si myslí, že jen těžká dřina a nezlomná píle přivede národ k blahobytu, ten se plete. Ale taktéž už vůbec nechci, aby můj článek někdo pochopil jako návod pro život na dluh. Chci si pouze a jen postesknout, proč i u nás nejsou všude pěkné fasády a rozkvetlé růže....