16. července 2015
Když dítě sleduje dobrý program....
Znáte to, člověk chce dítěti pustit něco pěkného, tak přepíná programy jeden za druhým a nic pořádného, poučného, zábavného a slušného nenajde.
A když už se mojí ženě poštěstilo a skutečně dobré programy našla, chtěl bych se s Vámi podělit o to, jaký blahodárný vliv na naše dítě měly.
Seznam programů, ne však každý bude mít dítě v oblibě. Například napouštění a nahřívání pračky je nuda.
Každé dítě potřebuje pozornost rodičů a hodnotnou výchovu, což vyžaduje čas. Abychom dětem poskytli vhodný a výchovný program na celý den, doporučuji zejména ekologické pračky, jejichž programy jsou nejdelší. A taky ušetříte na vodě a energiích, takže se to vyplatí dvojnásob. Hodně zdaru ve výchově vašich ratolestí přeje spokojený otec.
Josef Pazourek
17.listopad za koblihu?
Blíží se svátek, který naši zemi vrátil zpět do Evropy. Za chvíli oslavíme výročí znovunabyté svobody, úcty k člověku a jeho lidským právům. Jaký vzkaz jsme dali v této souvislosti našim politikům prostřednictvím voleb?
Josef Pazourek
Tam kde srnky .... druhý pokus....
Už jsem psal v minulém blogu, jak ke mně přišel koloušek na dosah ruky. Možná to bylo tím, že dým z mojí cigarety potlačil jeho čichové vjemy které ho nutí k ostražitosti, když hledal mámu, možná to bylo pouze z jeho zvědavosti.
Josef Pazourek
Tam, kde srnky....
Byl teplý letní večer, já seděl v trávě a kouřil cigáro. Z pastvin zněl intenzivní koncert cvrčků, jinak nešlo slyšet kromě větru nic víc.... Připadal jsem si jako bych splynul s kosmem, měl jsem pocit, že už nic víc nepotřebuji.
Josef Pazourek
Kam na borůvky?
Borůvky rostou na horách, takže se nabízí jednoduchá odpověď: vypravte se na borůvkovou horu. A protože se ta hora tak i jmenuje - Borůvková hora, není pochyb o tom, že si každý borůvkomilec přijde na své....
Josef Pazourek
Když už zaplatit tu veselou cestu, tak pořádně!
To, že naše vládá proplatí našemu prezidentovi cestu na setkání diktátorů a válečných zločinců, nelze ani komentovat. Je to natolik trapné, že začínám mít vyrážku z toho, že jsem občan ČR. Prý tam jede poděkovat za to, že nemluvíme Německy. A mě je líto, že prezident mluví česky.
Josef Pazourek
Dobře míněná rada našim komunistům.
Četl jsem blog pana Kašuky - Sbohem a šáteček - kde nám všem oznámil, že jeho snahy změnit svět jsou přeloženo do zkratky házením perel sviním a že končí s psaním. A přesto napsal další článek s názvem: Mějme na paměti, že nejsme Germáni, ale Slované. Já se nechci nechat zlákat k laciným výpadům proti člověku, který asi, soudě dle jeho výroků, myslí své psané názory vážně a upřímně. Článek je však natolik dogmaticky neobjektivní, že každý musí pochopit, proč komunisté nesmí nikdy převzít do zprávy ministerstvo školství a mít vliv na výuku dějěpisu. Přesto tak nějak cítím, že pan Kašuka tomu co píše, i věří.
Josef Pazourek
Soukromý svět
Nevím, jestli to znáte, ale jsou dny, kdy padají letadla, projíždí vojenské konvoje, v Alpách pohřbí lavina osum lidí, Ovčáček průběžně prověřuje měsíce archiv a soudruh Čtveráček z VUMLU se mu směje, protože ten článek od Peroutky napsal on. A mě je to jedno. Čekám na jeden pitomý telefon, nebo aspoň esemesku a nic. Všechno je relativní.....
Josef Pazourek
Jak trest smrti soudruzi zmírnili na dvanáct let natvrdo (+ mučeníčko)
Je těžké zůstat bez emocí, když člověk čte současné blogy některých autorů, jejichž myšlení je nenávratně poznamenáno čtyřiceti lety komunistické vymývárny mozků, pracující i na principu relativizace dobra a zla. Tito lidé jsou už zakotveni ve své myšlenkové frekvenci tak na pevno, že nemají úniku. Mám nutkání jmenovat přímo jednoho osmiletého blogera, (měřeno dobou působení na blogu), ale zařekl jsem se, že když emoce, tak bez čehokoliv, co by mohlo někoho sesměšnit, byť jde o mého názorového odpůrce číslo 1.
Josef Pazourek
Medvědobijci a medvědoprdelolezci.
Pan Jiří Hermánek ve svém článku "Armagedon, boj dobra se zlem" popisuje názorové rozdělení České Republiky na dvě skupiny, vzhledem ke vztahu k Rusku. Odpůrce současné ruské politiky nazývá medvědobijcemi a do čela postavil Karla Schwarzenberga. A o této skupině se rozepsal... ale jaksi zapomněl pojmenovat tu svou skupinu, tak jsem to udělal v nadpisu za něj. V jejich čele stojí opravdová osobnost s velkým O, člověk kterému Karel Schwarzenberg nesahá ani po kotníky, proslulý doktor Vyvadil, tohoto času již notně zesměšněný, takže ho nebudu více představovat. Dál pan Jiří Hermánek pokračuje, že mezi těmito skupinami vrcholí boj o dobro a zlo, o záchranu České republiky.
Josef Pazourek
Přítel Ruska - kašpar z Česka
Přátelství je krásná věc. Přátelství mezi národy je o to hodnotnější, že ho sdílí lidé kulturně odlišní a pro jeho naplnění je třeba se zbavit předsudků a nepochopení. Přátelství Čechů s Rusy je výzva a inspirace, protože Rusko nám má co nabídnout ze svého bohatého kulturního a intelektuálního dědictví. Proto se mi líbí nápad doktora Vyvadila, který založil Spolek Přátel Ruska.
Josef Pazourek
Co obecně "rusofilní komunista" nikdy nepochopí
I když nechodím na blog příliš často, tak mi neuniknou různorodé články některých autorů (většinou stále těch samých, Bohudík), které z různých úhlů pohledu obhajují ruskou agresi prováděnou na Ukrajině. Z větší části tito autoři argumentují buď nepodloženými fakty a spekulacemi, a nebo používají svou vlastní logiku, která vychází z komunistického myšlení, které zde stále přetrvává jako neblahé dědictví totality. Tímto způsobem lze velmi obratně překroutit pravdu a natřít ji jinou barvou, i když tvar zůstane stejný. Čtenář, který pak tento článek většinou v rychlosti zkonzumuje, dostane do hlavy Trojského koně, který způsobí pomalý nástup pochybností o tom, co je správné a co ne.
Josef Pazourek
Jezděte jak filmová hvězda, vybízí Renault v reklamě.
Slovy společnosti Renault, Vám představím svůj vlastní film. Dnes se mi totiž do rukou dostal letáček s reklamou, ve které byl slogan použitý v nadpisu a na obrázku stál nablýskaný vůz renault mégane, k jehož dveřím vedl červený koberec. Račte vystoupit filmový hrdino, už jsem se viděl v hlavní roli svého filmu, který se začal točit v roce 2007.
Josef Pazourek
Vánoční reakce na blog se zakázanou diskusí pana Viktora Pondělíka.
Nebozí fráterníci! Tak zní nadpis... Sice nevím, co to fráterník je, ale zřejmě pan Pondělík asi myslí profesi faráře či jiného kněze. A už z nadpisu vím, že je nemá rád. Fajn. Je to jeho právo... V článku se rozohňuje, že o svátcích pracují (slouží mše) a to i v situaci, že existuje politický názor, že by se měly svátky dodržovat třeba i tak, že by měly obchody zůstat zavřené... A zároveň se bojí, aby v případě zákazu práce o svátcích nebyla Česká Republika osočena Vatikánem z diskriminace, pokud budou mše povoleny a například obchody zavřeny.
Josef Pazourek
Karlovarská losovačka
Každý kdo viděl ten památný záznam z kamery karlovarského magistrátu, má zážitek, který z hlavy jen tak nevymaže. Uředníček loví z kýblu los, na kterém je firma, která má vykonat dobře placenou státní zakázku. Proč ne, los je spravedlivý výběr, potud vše sedí. Jenže dotyčný gauner loví a loví, dokud nevyloví to co potřebuje vylovit. Firmu, která mu dala úplatek? Firmu, kterou vede kámoš? Firmu, která je jeho, přes nastrčeného koníka? To nevím. Jen vím, co jsem viděl a to bylo fakt ubohé: lovil tak okatě dlouho, až označený los po minutě slavnostně vytáhl.
Josef Pazourek
Jan Cemper vidí jedním okem. Druhé má zavřené.
K tomu, aby člověk mohl mít pod svým profilem nápis, cituji: Snažím se propagovat etický způsob života k ostatním lidem a zvířatům i přírodě... konec citace, musí mít dostatek schopností se chovat objektivně. Pokud někdo někomu bezprecedentně nadržuje a svým chováním hanobí stranu, kterou nemá v lásce a mnohdy jí i působí bolest- jak za chvíli ukážu, takový člověk by si z profilu to sousloví "etický způsob" měl ihned smazat. Musím se přiznat, Cemperovy články čtu. A to z toho důvodu, že jsou přítažlivě bulvární. Člověk se těší, jakou nesmyslnost v nich zase najde. Jaké rozčilení to u čtenáře zase vyvolá... Prostě dobrý lék na nudu.
Josef Pazourek
Politicky korektní Bohuslav Sobotka překvapil.
Bohuslav Sobotka je v politice už od školy, tudíž patří i mezi nejdéle sloužíci politiky u nás. Dá se říct, že je za ním i pěkná kariéra, přeci jenom něco dokázal, to se nedá popřít. Jeho působení je dynamické a narozdíl od euroschováváků,typu Ransdorfa, Zahradila, a spol. o nichž je slyšet jen před eurovolbami, je tento ikonický sociální demokrat doslova rtuťovité mediální povahy a na televizních obrazovkách zdomácněl jak kdysi za totáče košík s koťátky, které vysílala televize v takzvaných pauzách.
Josef Pazourek
Prodám záchodové prkýnko
Je to už nějaký ten pátek, kdy jsem projížděl v autě brněnskou dopravní zácpou a cestu jsem si krátil posloucháním rádia, kde zrovna běžel pořad Radioburza. Je to pořad, kde volají běžní posluchači a buď nabízejí nebo poptávají nějaké zboží či služby. Relace se vysílá v dopoledních hodinách a volat může každý, takže lze usoudit, že volající budou zastupovat průměrný vzorek naší české populace. Podle univerzálního hesla: Řekni mě co čteš a já ti řeknu kdo jsi, může taky platit, řekni mě co prodáváš a já ti řeknu kdo jsi, tak jsem si udělal naprosto bizardní obrázek o nás, českých lidech. Ano, vypijeme nejvíc piva, mladí kouří trávu nejvíc v Evropě, povětšinou jsme bez příslušenství k nějaké církvi či bez tradiční víry (což je v porovnání s Evropou taky exotika), ale jsem si trošku jistý, že máme i vlastnost, kterou se mi nechce nějak definovat, abych se nepouštěl na tenký led. Pokusím se ji nastínit tím, co jsem slyšel v oné radioburze.
Josef Pazourek
Petra Kvitová - fuj! Dobrá tenistka, lidská špína!
Četli jste někdy knížku "Jak se kalila ocel"? Úžasný příběh sovětských komunistů kteří pod vedením Pavky Korčakjina ve víru obrovského nadšení v lepší spravedlivý život konfiskovali průmyslové podniky, malé firmičky, rodinné farmy a všechen soukromý majetek hospodářského významu aby nakonec patřil všemu pracujícímu lidu... Jaké nadšení u nich působilo, když přebírali jednotlivé firmy....
Josef Pazourek
Ubohá země před bankrotem
Tak opravdu nevím... Jak to teda vlastně je doopravdy? Když si představím zemi, které hrozí bankrot, vybaví se mi chudobní lidé, kteří nemají finanční prostředky k dostatečnému uspokojení základních lidských potřeb, jako je například jídlo a oblečení. Představím si zemi, kde není možno běžně sehnat dostatek benzínu a nafty, zatlučené výlohy zkrachovalých obchodů a mizerně fungující či zcela nefunkční veřejné služby. Večer po setmění dojde po desáté hodině k vypnutí el. proudu, protože elektřina je drahá a města se ponoří do tmy (viz Severní Korea). Celkově musí být na takovou zemi smutný pohled....
Josef Pazourek
A zase ta zatracená církev!
Na můj minulý článek o církvi (Červený hadr dráždí býka) se rozvinula určitá diskuze, z níž tady teď přepíši jednu ukázkovou reakci typického českého člověka: "Před půl rokem jsem byl na pohřbu přítele, protože si jeho příbuzní přáli církevní obřad. U oltáře ministroval kostelník, který pak v průběhu mše obešel lidi v kostele s kasičkou s žádostí o příspěvek. Ze mše jsem odcházel doslova zhnusen" Potud citace jednoho pána, jehož názor respektuji a jsem rád, že ho tu sdělil, protože přesně vystihuje pohled Čecha, který jednou za dlouhý čas přijde do kostela a nestačí se divit jak je ta církev odporná.
| předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 39
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1353x
Josef Pazourek
Žiji v Brně ale jsem taktéž patriotem Jeseníků. Brno mám rád jako rodné město, v Jeseníkách mám své srdce a rád se s Vámi o jejich krásy podělím. Mimo to mě zajímá vše, co se kolem mě děje.
Žiji v Brně ale jsem taktéž patriotem Jeseníků. Brno mám rád jako rodné město, v Jeseníkách mám své srdce a rád se s Vámi o jejich krásy podělím. Mimo to mě zajímá vše, co se kolem mě děje.
